Září 2011

Sourozenecké peklo

30. září 2011 v 18:12

Nevím, proč by se dítě mělo těšiš na sourozence. Je to malý, otravný pytel poblijónů a sranců, neustále řve. Prvorozenému dítěti se přestanou všichni věnovat, mimino se stane středobodem pozornosti. A i když vás všichni budou ujišťovat, že vás budou mít i nadále stejně rádi, lžou. Už nikdy vás nebude mít nikdo tak rád, jako před tím, nikdo se o vás nebude nikdy tolik starat.
Ono se říká, že rodičovská láska se pak dělí dvěma. To je pravda jen poloviční, neboť mladšímu sourozenci se pak ještě vynásobí o to, co jste vy ztratili.
Já mám sestru o pět let mladší, ještě v plínách mi ji hodili na starost. Chodila jsem pro ni do školky, když jsem byla ve druhé třídě. A místo toho, abych po škole letěla s kamarády ven, dvě hodiny jsem s tou malou seděla doma. Mockrát jsem plakala, že chci jít pryč, ale nemohla jsem, naopak jsem si vyslechla spoustu nadávek a výčitek, ať si nevymýšlím, je to moje sestra a tak se musím starat. Když bylo venku krásně a já chtěla jít pryč, musela jsem ji vzít s sebou. Přátelé ji nenáviděli, nikdy jsme se nemohli bavit otevřeně, aby to ten zmetek doma všechno nevyprávěl.
Teď chodí do páté třídy a ještě pořád pro ni musím chodit do družiny, je nemyslitelné, aby byla hodinu doma sama. A já se o ni starala několik hodin denně už v první třídě!
Nenávidím ji, vzala mi úplně celé dětství. To kvůli ní jsem vždycky byla moc dospělá a teď nechci vyrůst, nemám za sebou nejdůležitější etapu života. Mám s ní společný pokoj, pořád mě sleduje, pořád a pořád mluví! Kdyby aspoň nebyla úplně blbá, ale ona ani rozum nepobrala. Kdykoliv jsem někdy něco chtěla, nemohla jsem, aby jí to nebylo líto. Vždycky měla přednost, jsem ,,přece starší, musím to pochopit". Vždycky měla hezčí obrázky, líp zpívala, všichni se s ní mazlili. A já čekala někde v koutě, jestli si mě třeba někdo nevšimne. Nevšimnul.
Tohle není závist, takhle to v rodině funguje.

Na závěr chci podotknout, že dítě má stejně důležitý názor na sourozence jako rodiče, protože je to právě ono, kdo s ním bude sdílet pokoj, hračky. A jestli to starší nikoho dalšího nechce, tak by další dítě na svět přijít nemělo.

13. září 2011

13. září 2011 v 20:48
Jestli ještě někdo cekne o hokejistech, rozbiju mu hubu. Neznala jsem je, nezajímají mě.
Zveřejnění fotky nejstrašlivějšího američana se mi nezdá v pořádku. Kdyby se objevila fotka nejstrašlivějšího róma, bylo by z toho zvyšování sociálních dávek. Nehledně na to, co ten člověk udělal, jeho portrét by neměl být zveřejňován a používán k všeobecnému pobavení. Je to taky llidská bytost, ač to tak nevypadá.
Do výběru nejlepších telefonů pro studenta se dostávají hračky za čtrnáct tisíc, není mi jasno, proč jsou v nadpisu zmiňováni studenti a ne milionáři.
A nakonec - nepřijde vám, že se poslední dobou dostává ven nějak moc případů znásilňování vlastní dcery?

Řekněme devátýho září

9. září 2011 v 21:48
Dnešní den je přelomový, neboť jsem dostala svoje první lodičky na podpatku. Ačkoliv, jak mi bylo oznámeno, by mi táta za vysvědčení raději dal pusu, ty nekvalitní zmetky přece jen koupil. V obchodě nepadaly, samosebou. To jsem zjistila, až když jsem po dlaždičkách spěchala do Penny. Abych se vůbec vrátila do hodiny, byla jsem nucena potupně si sundat silonový ponožky. Čímž vyvstal nevyřešitelný problém - s bosejma nohama do školy nemůžu, protože moje prsty v pantoflích vypadají jako ploutve uzpůsobený na běh.
To mně řekněte, kterej debil vymyslel přezouvání?

To byste nevěřili, jakej já mám problém s mladými junáky. Nastíním vám celou svou situaci: Mám pěknou kamarádku, na kterou se všichni obdivně dívají, čímž mi hází naděje, že jejich pohledy patří mně. Samozřejmě nepatří, jak se dozvídám v momentě, kdy procházím někudy sama a nikdo si mě ani nevšime. Mám z toho deprese. Zdechněte, všechny manekýny!

Tak jsem se rozhodla, že se na kluky vykašlu (což ještě není vyznání lesbismu), poněvadž když si někoho našla i má matka, jednoho dne se mně to taky povede. A když ne, svět se neposere.

Dodatek: Nedávno jsem psala přes vzkazník do Penny, jestli by, kurva, nemohli zavést košíky do ruky. Bylo mi řečeno, že to testují. Jdu se jich tedy zeptat, jak pochodili a kdy se toho dočkám na své prodejně. Prosím, napište jim to taky, nebo s tou vlečkou před sebou jednou zdechnu.