Řekněme devátýho září

9. září 2011 v 21:48
Dnešní den je přelomový, neboť jsem dostala svoje první lodičky na podpatku. Ačkoliv, jak mi bylo oznámeno, by mi táta za vysvědčení raději dal pusu, ty nekvalitní zmetky přece jen koupil. V obchodě nepadaly, samosebou. To jsem zjistila, až když jsem po dlaždičkách spěchala do Penny. Abych se vůbec vrátila do hodiny, byla jsem nucena potupně si sundat silonový ponožky. Čímž vyvstal nevyřešitelný problém - s bosejma nohama do školy nemůžu, protože moje prsty v pantoflích vypadají jako ploutve uzpůsobený na běh.
To mně řekněte, kterej debil vymyslel přezouvání?

To byste nevěřili, jakej já mám problém s mladými junáky. Nastíním vám celou svou situaci: Mám pěknou kamarádku, na kterou se všichni obdivně dívají, čímž mi hází naděje, že jejich pohledy patří mně. Samozřejmě nepatří, jak se dozvídám v momentě, kdy procházím někudy sama a nikdo si mě ani nevšime. Mám z toho deprese. Zdechněte, všechny manekýny!

Tak jsem se rozhodla, že se na kluky vykašlu (což ještě není vyznání lesbismu), poněvadž když si někoho našla i má matka, jednoho dne se mně to taky povede. A když ne, svět se neposere.

Dodatek: Nedávno jsem psala přes vzkazník do Penny, jestli by, kurva, nemohli zavést košíky do ruky. Bylo mi řečeno, že to testují. Jdu se jich tedy zeptat, jak pochodili a kdy se toho dočkám na své prodejně. Prosím, napište jim to taky, nebo s tou vlečkou před sebou jednou zdechnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Existantka Existantka | 13. září 2011 v 17:20 | Reagovat

Taky tě to sere, když to musíš tahat za sebou? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama